Grémium Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze děkuje všem svým členům i příznivcům obnovy Mariánského sloupu doma i v zahraničí za podporu, kterou v tomto roce 100. výročí stržení sloupu projevili. Všem přejeme požehnané svátky vánoční a Boží ochranu a pomoc v Novém roce 2019.
V sobotu, dne 3. listopadu 2018 si členové Společnosti, občané a příznivci obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze připomněli již 100. výročí tohoto barbarského a nešťastného aktu, který se odehrál týden po vyhlášení samostatnosti Československé republiky, dne 3. listopadu 1918. Tento čin našich předků byl dlouho zneužíván ke zkreslenému líčení našich dějin.
ke 100. výročí stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. k účasti na pietním a modlitebním shromáždění, které se bude konat u Základního kamene Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze po celý den V 15.00 hodin se bude konat Výroční schůze Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze v refektáři kláštera Rytířského řádu Křížovníků s…
V pátek, dne 12. 10. 2018 se bude konat schůze Grémia Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Začátek v 10.00 hodin. Schůze se koná v prostorách Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově.**
Sochy T. G. Masaryka se postupně vrátily do našich měst a na Vltavu ze Smetanova nábřeží opět shlíží císař František I. Pokud by se na Staroměstské náměstí vrátil Mariánský sloup a kalich na Týnský chrám, mohli bychom snad pokročit nejen v ekumenické spolupráci, ale i v hojení jizev naší kolektivní paměti…. S. Zeman Téma Mariánské sloupu nás přivádí až k počátkům mariánské úcty.
Mariánská kamenická huť pod vedením akademického sochaře Petra Váni dokončila v roce 2017 kompletně celou architekturu Mariánského sloupu. Celková váha opracovaných dílů je 118 tun. Je zhotoveno 24 bloků pískovce, tvořících zvýšený základ sloupu. Je kompletně dohotovena dlažba, schodišťové stupně, kuželky balustrády i barokní madla.
V poslední době se na nás často obracejí lidé s prosbou o informace o současném stavu obnovy MARIÁNSKÉHO SLOUPU na Staroměstském náměstí v Praze. Děkujeme jim za jejich zájem o obnovu Mariánského sloupu. Naše Společnost během 28 let nechala z darů našich příznivců doma i v zahraničí zhotovit celou architekturu sloupu i ústřední sochu Panny Marie Immaculaty.
Paní Klára Fronková nám zaslala báseň ke 100. výročí stržení Mariánského sloupu, kterou rádi zveřejňujeme. Pokud máte doma nějaké materiály k Mariánskému sloupu, zašlete nám je, rádi je zveřejníme. Klára Fronková Na Praze dvatisíceosmnáct leží sto let staré stíny. K padlému sloupu jdou padlá srdce klást věnce s prosbou o smazání viny.
V letošním roce si připomínáme již 100. výročí stržení Mariánského sloupu. Události smutné, nešťastné, plné omylů, ukázky řešení problémů nevědomostí a silou, štvaním, nenávistí, nekulturností a nepochopením.
PhDr. Radomír Malý je český historik, spisovatel a novinář. Za komunistického režimu patřil ke katolickému disentu, podepsal Chartu 77 a byl jedním ze zakladatelů Křesťanské unie lidských práv. Přinášíme text jeho přednášky pro pražské zastupitele. Dámy a pánové, milí přátelé, necelých 270 let stál v Praze na Staroměstském náměstí mariánský sloup. 3. listopadu roku 1918 byl poštvaným davem stržen.
Po kamenickém Happeningu, konaném na závěr letošní Mariánské pěší pouti Prahou v sobotu, dne 12. května 2018, zůstal ležet na základním kameni sloupu na Staroměstském náměstí tří a půl tunový blok pískovce, určený pro vysekání sochy Anděla Smíření, který tam asi 250 účastníků pouti dopravilo staroegyptskou technologií po dřevěných podvalcích. Tento mohutný blok kamene zde ležel až do pátku, dne 8.
To, že sloup je významná památka z hlediska uměleckého, historického i náboženského je snad zřejmé každému. K velkému smutku lze ale poznamenat, že jen velmi málo lidí ví, že se jedná o nesmírně významný objekt z hlediska astronomie. Přeneseme-li se do roku vzniku sloupu, tedy do roku 1650-52, pak si musíme představit dobu bez jakéhokoli radia, televise, ale i obyčejného telegrafu.
Po 27 letech usilovné práce na obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze se naše činnost blíží k okamžiku naplnění. Uveřejňujeme zprávu popisující historii, postupy a metodiku práce na obnově Mariánského sloupu, které vedl a řídil akademický sochař a náš přední a zkušený restaurátor Jan Bradna.
(Sbírka rukopisů, městské knihy, rukopis č.i.746, fol. 534-534v) zapsaného do městské knihy na Starém městě pražském, totiž místodržitelský dekret, jímž nařizovali (podepsaní šlechtici) městské radě SMP, aby odstranila ze Staroměstského náměstí šibenici („justicii“) a přemístili ji na nábřeží Vltavy poblíž Sanytrnice a Židovské ulice.
Ve středu, dne 23. května 2018 si připomeneme 400. výročí Pražské defenestrace, která zahájila jednu z nekrvavějších kapitol českých a evropských dějin. Následoval děsivý konflikt v podobě třicetileté války, který zničil českou zemi, plundroval města i krajinu. Byla vyvražděna téměř polovina obyvatel.
Praha 12. 5. 2018. Na Staroměstském náměstí v Praze se v sobotu 12. května odpoledne sešly více než dvě stovky stoupenců obnovy Mariánského sloupu, kulturní památky evropského významu a první barokní sochy v Čechách, jejímž autorem byl Jan Jiří Bendl. Sloup byl 3. 11. 1918 vandalským způsobem stržen pouličním davem v emotivní atmosféře po pádu monarchie.
Tento projev přečetl pan Řehoř, vlastník firmy Stavitelství Řehoř s. r. o., která na základě již podepsané smlouvy se Společností pro obnovu Mariánského sloupu, zajistí v součinnosti s Mariánskou kamenickou hutí vedenou Petrem Váňou, stavbu Mariánského sloupu.
Milí návštěvníci našich stránek, nabízíme Vám k zhlédnutí videozáznam z výtvarného Happeningu členů Mariánské kamenické huti, který se uskutečnil v sobotu, dne 12. 5. 2018 na Staroměstském náměstí v Praze. Video je na adrese: https://www.facebook.com/tvcernakukla/videos/2124926097730750/?fref=mentions
Praha, sobota 12. 5. 2018 Krátce před polednem byla ve sluncem zalité jarní Praze, modlitbou zahájena každoroční mariánská pěší pouť Prahou. Bylo to u sochy Panny Marie z Exilu, daru našich krajanů, žijících v USA, která stojí v zahradách strahovského kláštera, vysoko nad Prahou. Pak se průvod vydal rozkvetlými petřínskými svahy na svou pouť na Staroměstské náměstí, kde stával Mariánský sloup.
Pracujeme na obnově Mariánského sloupu jako kamenosochaři už dvacet let pro Společnost pro obnovu mariánského sloupu. Jsme jedni z mnoha, kteří se na tomto příběhu obnovy Mariánského sloupu podílejí. Práce na kameni je jen část. Obrovská část celé obnovy této památky spočívá v organizační, teoretické, restaurátorské a administrativní práci.
na Mariánskou pěší pouť Prahou v roce 100. výročí stržení Mariánského sloupu, která se bude konat v sobotu s požehnáním J. E. Dominika, kardinála Duky, arcibiskupa pražského a primase českého, J. E. biskupa Ladislava Hučka, apoštolského exarchy řeckokatolické církve a J. M. Michaela Josefa Pojezdného, opata Královské kanonie premonstrátů na Strahově.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová se zdráhá podepsat žádost Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze o povolení záboru místa pro stavbu Mariánského sloupu na základě platného stavebního povolení Prahy 1. Člen Společnosti, historik a archivář Mgr. Libor Gottfried, poslal primátorce otevřený dopis, jehož text zveřejňujeme v plném znění. Dobrý den, profesor F. M.
Rodina Misseroniů v Praze Misseroni (Miseron, rodina pochází z italského Milána). Její členové byli výtečnými umělci v oboru řezání drahokamů. Proto je povolal císař Rudolf II. ke svému dvoru do Prahy, kde byli shromáždění umělci z celé Evropy.
Jak jsme slíbili, zveřejňujeme znění německy psaného textu s českým nadpisem z Pamětní knihy Starého Města pražského (Antiqua civitas Pragensis), datovaný 22. dubna 1650. Z textu vyplývá, že dohledem nad celou stavbou Mariánského sloupu byl pověřen pražský měšťan Dionýsos Misseroni, řečeno dnešním označením - hlavní architekt Pražského hradu. Kromě toho byl také správcem královských sbírek.
V roce stého výročí stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze jsme věnovali pozornost kopiím starých listin, které pořídil v devadesátých letech minulého století člen Společnosti a archivář Státního archivu v Praze Mgr. Libor Gottfried. Tyto kopie byly uloženy v archivu Společnosti. Na počátku roku 2018 jsme se s L.
Možná už 3. listopadu bude na Staroměstském náměstí stát mariánský sloup. Ten den před sto lety ho Franta Sauer, který umluvil žižkovské hasiče, za pomoci davu strhl k zemi. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla bylo jednou z nejvýznamnějších barokních památek Čech. Oskar Kuptík Staré Město- Pražské zastupitelstvo sice 14.
Připravují se tři výstavy ke 100. výročí vzniku ČSR a stržení MS: Výstava o Mariánském sloupu v Národně Technickém muzeu. Výstavu věnovanou vzniku republiky, jejíž součástí bude i historie Mariánského sloupu uspořádá Národní Muzeum. Má zde být vystavena i hlava Panny Marie - pravděpodobně originál z Lapidária.
Zatím anonymní skupina asi 100 aktivistů oznámila odeslání dopisu papeži Františkovi ve věci neprodloužení pastýřské služby pražského arcibiskupa Dominika kardinála Duky. Ze strany těchto lidí jde o naprosté nepochopení služby přímého nástupce apoštolů a způsobů jeho jmenování Svatým otcem. Vážíme si podpory otce kardinála obnově Mariánského sloupu a proto mu tímto vyslovujeme svou podporu.
V letošním roce 2018 si budeme po celý rok připomínat sté výročí vzniku samostatné Československé republiky. Spolu s ním také smutné výročí, kdy o první neděli svobodného státu strhl rozvášněný dav Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze.
To, že sloup je významná památka z hlediska uměleckého, historického i náboženského je snad zřejmé každému. K velkému smutku lze ale poznamenat, že jen velmi málo lidí ví, že se jedná o nesmírně významný objekt z hlediska astronomie. Přeneseme-li se do roku vzniku sloupu, tedy do roku 1650-52, pak si musíme představit dobu bez jakéhokoli radia, televise, ale i obyčejného telegrafu.
V dozvucích oslav Narození, jež spojují křesťanstvo po celém světě, stojíme na prahu dalšího období, které připomíná, že jsme svázáni stejným znamením křtu. 18. ledna začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů. Každoročně tematizuje Ježíšovu touhu, „aby všichni byli jedno“ (Jan 17, 21). Ježíš ji vyslovil v závěru poslední večeře, než odešel vstříc svému zatčení.