Mariánský sloup byl postaven na poděkování za záchranu Prahy
Sochy T. G. Masaryka se postupně vrátily do našich měst a na Vltavu ze Smetanova nábřeží opět shlíží císař František I.
Pokud by se na Staroměstské náměstí vrátil Mariánský sloup a kalich na Týnský chrám, mohli bychom snad pokročit nejen v ekumenické spolupráci, ale i v hojení jizev naší kolektivní paměti.... S. Zeman
Téma Mariánské sloupu nás přivádí až k počátkům mariánské úcty. Podle legendy se sv. Jakubovi, který kázal evangelium ve Španělsku, zjevuje Panna Maria právě na sloupu a klade mu otázku: "Můžeš?"
Vzpomeňme na Janovo evangelium, kde se Kristus ptá Jakuba a jeho bratr Jana, zda-li jsou ochotni pít kalich, a oni odpovědí: "Ano, můžeme."
A legenda praví, že když svatý Jakub uslyšel tato slova, vrátil se do Jeruzaléma a tam zaplatil životem. Panna Maria na sloupu - Madona del Pilar v Zaragoze se pak stává symbolem velikého zápasu o reconquistu, tedy o navrácení svobody obyvatelům Iberského poloostrov z islámské nadvlády.
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí nebyl postaven jako poděkování za vítězství na Bílé hoře, ale na základě zápasu studentů Karlovy univerzity a Pražanů proti útoku švédských vojsk. Ovšem po 28. říjnu 1918 dochází k určitým reminiscencím, které byly jednostranné a vyhraněné. Můžeme je přijmout, konstatovat, ale určitě ne ke všem bychom se měli vracet. V jedné písni Karla Hašlera píše svatý Václav ctihodnému magistrátu, aby ho zbavili povinnosti být patronem české země, že už ano jeho kůň nemůže některé jeho projevy poslouchat.
Ohledně svržení Mariánského sloupu bych také rád popřel, že jedním z těch, kteří tento sloup bourali byla mladá studentka Milada Horáková, pozdější mučednice komunistické diktatury. Jde o zcela falešnou a mylnou legendu, postrčenou komunistickými agenty.
S představiteli Ekumenické rady církví hovoříme o myšlence znovu vztyčení Mariánského sloupu v duchu ekumeny a občanské spolupráce našeho státu. Nechť jsou na Staroměstském náměstí přítomny tradice, kterými náš národ prošel - socha Mistra Jana Husa, Mariánský sloup i zlatý kalich na průčelí Týnského chrámu. To, že vždy v minulosti nemusel mít každý absolutní pravdu, nikdo z nás nepopírá. Proto by mohlo jít o jistou formu odčinění chyb, které se v minulosti staly.
Kardinál Dominik D u k a OP
...je zřejmé, že z naukového hlediska Církev československá husitská nijak nebrání úctě k Bohorodičce a mariánské zbožnosti. Naopak, matka Páně je považována za klíčovou v dějinách spásy a je jí vzdávána úcta. Proto z dogmatického hlediska nemůže mít Církev československá husitská výhrady k mariánské úctě, vyjádřené přiměřenými prostředky.
Bude svědectvím o smíření křesťanů v naší vlasti, až sluneční paprsky ozáří Mariánský sloup a zlatý kalich v průčelí Týnského chrámu.
Prof. ThDr. Zdeněk Kučera, dr. h. c., přednášející dogmatiku na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Citace z článku: Mariánská úcta a Mariánský sloup (Zpravodaj pražské arcidiecéze 3/2017, s. 9.)
Zpracoval PhDr. Karel Kavička
