Sochařská výzdoba sloupu se doplňuje
Sousoší kolem sloupu Panny Marie na pražském Staroměstském náměstí se postupně doplňuje a již směřuje k dohotovení.
Jednotlivá sousoší zároveň znázorňují hlavní neřesti a ctnosti: Moudrost proti Nevěře, další dvojice podobně: Spravedlnost - Mor, Mírnost - Válka a Statečnost - Hladomor. Jedná se také o Žalm 91,13 (dle latinské bible): „Budeš kráčet po (hadu) zmiji a baziliškovi, a pošlapeš lva a draka.“ Hadem je ďábel s hadím ocasem, kterého anděl z Apokalypsy s klíčem od propasti spoutává velkým řetězem (srov. Zj 20,1-3). Bazilišek (Mor) je zobrazen jako ďábel a zbraní je dlouhé kopí ve tvaru prodlouženého kříže. Dalším je drak (Hladomor) a zbraní je meči a v případě lva (jako Války) je zbraní plamenný meč. Panna Maria má sepjaté ruce k modlitbě s pohledem na nebe a se přimlouvá u Boha.
Nebylo to formálně ani technicky jednoduché. Postupně se shromáždila dostupná literatura, zbytky v Lapidáriu a finanční prostředky od množství dárců. Ze zbytků odborníci dělali formy, pak celkový sádrový odlitek, který po průběžném projednávání s odborníky a památkáři sloužil ke vzniku sádrového modelu, jako konečného vzoru pro příslušné sousoší. Problém byl se sochou anděla, kterou v roce 1757 zničili Prusové při dělostřeleckém ostřelování Prahy. V roce 1858 byla socha nahrazena nepříliš kvalitní replikou od sochaře Kamila Böhma. Při obnově se proto nevycházelo z dochovaných zbytků sochy, ale z původní dokumentace. Napřed byly postupně tvořeny menší hliněné modely (bozeta). Teprve po odsouhlasení odborníky a památkáři bylo přistoupeno k vlastní realizaci, která se tím poněkud protáhla. Kromě toho to jsou různé atributy, tj. křídla, blány hyder, klíče, kříže apod. Řešilo se jak správně situovat např. klíč, či křídla, aby si nepřekážely apod.
Kristus, který je pravý Bůh a člověk, podivně oslovoval svou matku slovem „ženo“ tak, aby nám bylo jasné, že je ženou Písma (srov. Gn 3,15). Lze to chápat tak, že mezí jejím potomstvem a tím zlým bude trvalé nepřátelství. Potomstvo nové Evy bude sice zraněno, ale nakonec zvítězí. Kristus nám svou matku svěřil ze svého kříže a také víme, že dle jeho dřívějšího vysvětlení s ním tvoříme jednu společnou rodinu, pro kterou slíbil zajistit v Božím království dost místa. Dle KKC 2675: „… nyní zná lidstvo, které Syn Boží v ní přijal za své“. Maria počala z Ducha svatého, stejně jako se pokřtěný znovu rodí „ne z vůle těla, ani z vůle muže“, ale „z víry a z Ducha svatého“ a sama se představila jako Neposkvrněné početí. Je to předobraz působení Ducha svatého v církvi. Ten spojuje křesťany s Kristem a původně to začalo Pannou Marií.
Duch Boží, který řídil první stvoření (Gn 1,2) zahájil i stvoření nové (Iz 11,2), spočinul při vtělení na Panně Marii, a tak v ní začíná nový svět (Lk 1,35). Z Izraele se postupně stává církev, tj. nové stvoření vyvoleného lidu v Kristu. Při křtu jsme se pomocí Ducha svatého znova narodili (1 Petr 1,23) a dle sv. Petra máme novou přirozenost (2 Petr 1,4). Osobou zůstáváme, ale svou osobnost máme přeprogramovat z původního animálního programu na peníze, moc a sex na nový Boží program. Křest je také dynamickou i právní pečetí naší sounáležitostí s Božím domem. Panna Maria je naší vznešenou nebeskou matkou, která má s námi velkou práci a neměli bychom ji to ztěžovat.
Nanebevzatá Panna Maria je nejen služebnicí lidí, ale i služebnicí Páně. Zastupuje svoje děti před Bohem a odpovídá Bohu jejich jménem. Bohu se zalíbila ozvěna jeho vlastních záměrů v Kristu a Panny Marie. Pouze Bůh může splnit to, po čem Panna Maria pro své děti nadpřirozeně touží a odstraňuje tak bezmocnost lidských přání. Proto mnoho křesťanů tvrdí, že je v jejich životě opravdu přítomna. Vykoupení není tak jen dílem Božím, ale i s lidskou spoluúčastí. Každému se umožňuje, aby si svou spásu zasloužil. Bůh také nedovolil, aby tento chrám (Panny Maria) později došel poskvrny a dle Písma nebyla první.
Petr J. Jílek
Náhledy fotografií ze složky Sochařská výzdoba sloupu se doplňuje