Projev Petra Váni
Milí přátelé Mariánského sloupu. Děkuji vám všem, že jsme na této obnově krásné památky mohli pracovat. Bez vás všech, kteří jste nás podporovali a mysleli i na fyzické věci, bez našich manželek, které nás podporovaly a bez vás všech, kteří jste se za obnovu této památky modlili, bychom neudělali nic. – Děkuji!
Chtěl bych v této chvíli říci je jednu myšlenku. Sochařství je o kráse a já jsem přesvědčen, že krása na světě může být. Tuto sochu udělal Jan Jiří Bendl před třemi sty lety. My jsme dělali kopie jeho soch, které jsou na kostele sv. Salvátora. Byl to výborný sochař, byl to člověk, který pochopil, co vlastně znamená dynamické sochařství. Inspiroval se v Itálii Berniniho sochami, které jsou z mramoru, a jeho genialita spočívala v tom, že toto sochařství přenesl do našeho prostoru do českého materiálu do pískovce a vytvořil první barokní sochu v Čechách. Tu sochu tenkrát vytvořil Jan Jiří Bendl pro Pražany, pro vás a my jsme pracovali zrovna tak pro vás a jsme rádi, že jsme zažili krásný a hluboký příběh. Ten příběh jsme zažili také i díky těm, kteří jsou proti, kterým bych chtěl také poděkovat. Proto je zde také srdečně vítám. My jsme se tady potkávali, hovořili jsme a bylo to milé, veselé a zajímavé. Nejsem spisovatel, takže nemohu napsat knihu. Jediné co jsme mohli udělat je sekat do kamene dlátem a ty naše otisky zůstaly v tom kameni. Chtěli jsme to udělat tak, jak to udělal tenkrát Bendl.
A nyní bych chtěl požádat Otce arcibiskupa, aby naše dílo požehnal.
