Jdi na obsah Jdi na menu
 


Projev místopředsedy Společnosti

23. 8. 2020

     „Toto je den, který učinil Pán,

jásejme a radujme se z něho!“

 

           Vaše eminence otče kardinále, Vaše excelence otče nuncie, Vaše excelence otcové biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice, členové Společnosti pro obnovu MS, vážení hosté a příznivci obnovy MS, vážení přítomní.

Jménem Společnosti pro obnovu MS, Vás všechny srdečně vítám na dnešní slavnosti Požehnání obnoveného MS. Rád vyslovuji naše velké a upřímné poděkování. Poděkování Bohu a Panně Marii, za to, že jsme byli hodni uskutečnit toto velké dílo. Věděli jsme, že obnova MS nebude jen otázkou organizační nebo finanční, ale především otázkou vůle Boží. Cítíme velkou vděčnost vůči členům Grémia a všem členům Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu, ale také vůči Vám všem, kteří jste dnes připutovali ze všech koutů naší země i ze zahraničí sem, na Staroměstské náměstí - do srdce naší vlasti a celé Evropy.

Prožíváme dnes společnou radost z dosažení našeho společného přání. Díky rozhodnutí členů pražského zastupitelstva ze dne 23. ledna tohoto roku Mariánský sloup, který téměř po tři století připomínal záchranu Prahy před švédskými vojsky, znovu zdobí toto historické a starobylé náměstí a připomíná vítězství Pražanů nad drtivou přesilou švédských armád na konci třicetileté války a to díky přímluvě Panny Marie.

Naši  Společnost jsme  zakládali v době, kdy jsme po pádu totalitního režimu zase mohli svobodně jednat, otevřít se pravdě a nabízela se možnost překonat dlouholeté dezinterpretace historie sloupu. Domnívali  jsme se, jak říkal náš první předseda Pavel Nauman, že padesát let života v prolhaných a nenávistných totalitách a v  přesvědčení i  naději, že tato  země,  poučena  dlouhým  a  pro  mnohé  bolestným  odbočením z evropské cesty, se bude s  nadšením vracet k  našim tisíciletým tradicím, k zásadám křesťanské kultury, slušnosti a  tolerance. Věřili jsme, že většina národa se poučila a pochopila, v čem chybovala a jakým falešným prorokům uvěřila. Snažili jsme se proto něčím konkrétním přispět a napravit alespoň tuto chybu. Po třiceti letech činnosti musíme konstatovat, že jsme byli přílišní optimisté. Jakoby neuplynulo od stržení sloupu víc jak jedno století, jako bychom neupadli mezitím pod vládu dvou nejhorších režimů, jaké tento svět poznal. Sotva skončilo prvotní nadšení ze získané svobody, někteří lidé začali mluvit o tom, že sloup byl symbolem rakušáctví, pomníkem ponížení českého národa, že to byl a je projev triumfalismu katolíků, že obnovením sloupu chceme napravovat dějiny a mnoho dalšího.

Bylo  by  dobře,  kdybychom  si  všichni uvědomili, že s ohledem  na naše  klopýtání v minulém 20. století i na počátku tohoto století a ovšem i vzhledem k tomu,  co  se  přesně  na  tomto  místě před sto a dvěma lety stalo,  je  tento  sloup  jen  malou  kapkou v obrovském moři našich nesplněných  úkolů.

         Berme proto tento obnovený sloup jako odčinění minulých  chyb, jako  upřímný pokus  napravit vinu s nadějí na lepší budoucnost nás všech. Toužíme po smíru. Víme, že k tomu je třeba vzájemného odpuštění. Katoličtí křesťané to již opakovaně učinili. Připomínám jen prohlášení a omluvy za chyby minulosti z úst Svatého otce Jana Pavla II.

Grémium naší Společnost tvoří nepočetná skupina obětavých osobností, které nejsou náboženskými fanatiky nebo zastánci církevního triumfalismu. Jsme společenstvím lidí, kteří vynaložili nezměrné a dlouhodobé úsilí k obnově sloupu. Ale bez podpory tisíců lidí z domova i zahraničí, kteří nám uvěřili, kteří naše úsilí podporovali svými modlitbami a dary, bychom nikdy sami nedokázali Mariánský sloup obnovit. Navázali jsme na iniciativy předcházejících generací, vzpomeňme jen na Lidovou akademii při Lidové straně založenou k obnově sloupu prvorepublikovým ministrem a františkánským terciářem Dr. Františkem Noskem, na iniciativy katolických studentů, Československých Orlů doma i v zahraničí. Ti všichni usilovali o obnovu sloupu. Naše Společnost na tyto iniciativy navázala a přes všechny obtíže a překážky je dovedla do úspěšného konce. Zažili jsme během své třicetileté činnosti mnoho nadějí ale i velkých zklamání. Úcta k Panně Marii se za ta desetiletí stala součástí našich životů.

S vděčností dnes vzpomínáme na otce Františka kardinála Tomáška, našeho prvního čestného předsedu a od počátku neúnavného podporovatele naší iniciativy obnovení MS. Stejně tak i na olomouckého arcibiskupa Mons. Františka Vaňáka, který naší snaze žehnal. Děkujeme také otci opatovi Mons. Josefu Michaelu Pojezdnému, který na jejich činnost navázal. Děkujeme mu za jeho dlouhodobé působení ve funkci čestného předsedy Společnosti i za duchovní vedení.

S úctou dnes vzpomínáme na našeho prvního předsedu Ing. arch. Pavla Naumana, který se dnešní slavnosti nedožil. Ve spolupráci s Ing. Pavlíkem ze SÚRPMO Praha vyprojektoval architekturu sloupu a položil tak základ k jeho obnovení. Jednotlivé díly zakreslil a ocenil. Bez jeho profesionální práce, jejímž výsledkem jsou plány architektury sloupu s prováděcími výkresy, bychom nebyli schopni vůbec k obnově sloupu přikročit.

Poděkování a uznání patří také našemu přednímu restaurátorovi nejvýznamnějších památek v republice akademickému sochaři Janu Bradnovi, druhému a dlouholetému předsedovi Společnosti. Díky svým celoživotním profesním zkušenostem a pod jeho odborným vedením byly zhotoveny sádrové odlitky originálních fragmentů sochy Panny Marie Immacuaty, i fragmenty jednotlivých dílů architektury sloupu, uložených v pražském lapidáriu. S pomocí dochovaných fotografií byly s využitím fotogrammetrických metod poškozené a chybějící části odlitků originálních částí domodelovány sochaři Miroslavem Krátkým a Karlem Kronychem. Tak získala Společnost kompletní sádrový model originálu sochy, který Společnost předala spolu s prováděcími výkresy architektury vítězi výběrového řízení. To proběhlo v únoru 1997 v Praze v rezidenci Jezuitů u kostela sv. Ignáce v Ječné ulici. Podle Naumanových plánů architektury i kompletního sádrového modelu sochy, bylo během více jak dvaceti let, vytvořeno toto nádherné dílo-obnovený MS se sochou Panny Marie Immaculaty. Nejde tedy o žádnou napodobeninu, ale věrnou kopii, samostatné dílo vysoké umělecké hodnoty.

Poděkování patří také současnému předsedovi Společnosti Václavu Dajbychovi, za jehož předsednictví celá iniciativa obnovy MS vyvrcholila jeho realizací.

Děkuji také panu Ing. Janu Wolfovi, který ve funkci náměstka primátora hl. města Prahy pro kulturu a v současnosti ve funkci předsedy komise pro kulturu, cestovní ruch, výstavnictví a zahraniční styky po celou dobu svého působení na pražském Magistrátu hájil a prosazoval myšlenku obnovy MS až po jeho konečné schválení v lednu 2020. Z tohoto místa děkuji také všem 34 členům pražského zastupitelstva, kteří svým hlasem obnovu sloupu schválili.

V tuto slavnostní chvíli patří naše vděčná vzpomínka také všem našim členům a podporovatelům, kteří nás již předešli a kteří se nedožili dnešní slavnosti Požehnání sloupu o což za svého života dlouhodobě usilovali. Věříme, že jsou zde s námi duchovně přítomni. Jsou to: P. Vladimír Rudolf, farář a děkan z kostela Panny Marie Královny Míru v Praze Lhotce, P. Jiří Kusý, duchovní správce kostela Matky Boží před Týnem, katolický novinář Dr. Emil Petřík a jeho sestra Marie Petříková, jezuité P. Jan Lang a P. Josef Pazderka, naši misionáři v Londýně, opat benediktinského kláštera v Lisle u Chicaga Ambrož Lev Ondrák, P. Odillo Crkva, P. Vojtěch Vít, dlouholetý vedoucí české misie v Chicagu, Dr. Eduard Vedral a paní Alena Pokorná z Chicága, dále Mons. Josef Šach z Burlingtonu v Kanadě, P. Bohuslav Janíček z Toronta, P. Josef Šimčík z Curychu a řada dalších.

S velkou vděčností posíláme až za oceán do Kanadského Hamiltonu poděkování a pozdrav čestnému členu Grémia Společnosti, panu Václavu Jiřímu Vostřezovi, dále Mons. Dušanu Hladíkovi, současnému duchovnímu správci České misie v Chicagu, básnířce Jiřině Fuchsové z Los Angeles v USA (nyní žijící v Plzni), dále Alici Vedralové a Františku Šulcovi z Chicaga, kteří se většinou nemohou naší slavnosti zúčastnit pro současnou epidemii Coronaviru.

Během třiceti let byla obnova Mariánského sloupu podporována řadou dalších iniciativ. Třetí řád sv. Františka obnovil na počátku devadesátých let minulého století historické poutě k Mariánskému sloupu, členové dominikánské farnosti sv. Jiljí v Praze, se po celá léta, každý třetí den v měsíci modlili u Základního kamene za obnovu MS, stejně tak jako Hnutí obnovy duchovních tradic, které organizovalo pravidelné modlitby u mariánských sloupů ve městech na území celé republiky

Zvláštní poděkování patří 16 českým a moravským obcím a městům, která věnovala bloky pískovce do základů sloupu. Jsou to: Dobřichovice, Dolní Bojanovice, Hořice v Podkrkonoší, Hradec Králové, Jaroměř, Mníšek pod Brdy, Moutnice, Prostějov, Olomouc, Soutice u Vlašimi, Třeboň, Třebotov, Zábřeh na Moravě, Záhornice u Opočna, Žďár nad Sázavou, a zahraniční dárci: česká misie v Chicagu v USA a italské město Vitorchiano. Poděkování patří i dárci kamenného bloku pro sochu Panny Marie panu Martinu Peroutkovi, dalšímu čestnému členu Grémia.

Na závěr chci vyjádřit naše upřímné a srdečné poděkování od nás všech těm, jejichž jména zůstanou zapsána v paměti našeho národa:

otci Dominiku kardinálu Dukovi, který dnes obnovený Mariánský sloup požehná a který nás vytrvale a účinně podporoval po celou dobu svého působení pražského arcibiskupa

 a akademickému sochaři Petru Váňovi, který se svými spolupracovníky Tomášem Váňou, Hynkem Shejbalem a dalšími během 22 let s nesmírným nasazením a obětavostí sloup zhotovili.

Děkuji také firmě Stavitelství Řehoř, která obnovený sloup na tomto místě ve spolupráci s kamenickou hutí postavila.

Na závěr rád ocituji slova pana Jiřího Vostřeze, která nám poslal pro dnešní den:

„Děkuji Bohu za milost dožití se dne požehnání obnoveného Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Konečně dochází k odčinění křivdy matce Boží, učiněné v roce 1918. S důvěrou pokorně prosím, aby to byl počátek nastoupení cesty k hlubší duchovní obnově českého národa“.   

Děkuji Vám za pozornost.