Projev Ing. Jana Wolfa
Vaše Eminence, vaše excelence, vážení duchovní, vážené zastupitelky a vážení zastupitelé hlavního města Prahy, vzácní hosté, poutníci, sestry a bratři,
dovolte mi Vás všechny i diváky televize Noe přivítat na Staroměstském náměstí,
na jednom z nejstarších náměstí v naší vlasti, a to při slavnosti žehnání znovuobnoveného Mariánského sloupu. Podíváme-li se do historie našeho národa,
je nám zřejmé, že od přijetí křtu kněžnou Ludmilou a jejím manželem knížetem Bořivojem I. je v naší zemi Panna Maria uctívána a velebena jako naše národní ochránkyně a patronka. Svatý Václav, otec Vlasti císař římský a král český Karel IV., lid český, moravský i slezský, a samozřejmě také Pražané, se po staletí modlili a s prosbami obraceli k té, která je měla vyslyšet.
Tak se stalo i roku 1648, kdy po již podepsaném Vestfálském míru mělo být vydrancováno Staré a Nové Město pražské švédskými vojsky. V čele obránců Prahy složených z Pražanů, Jezuitů, studentů, židů, byl nesen obraz Panny Marie Rynecké, jemuž bylo za až zázračné zachránění Prahy děkováno. Na znamení díků bylo v roce 1650 rozhodnuto o vystavění Mariánského sloupu na tomto náměstí
a léta Páně 13. července 1652 byl za přítomnosti císaře římského a krále českého Ferdinanda III. Habsburského slavnostně požehnán arcibiskupem pražským Arnoštem z Harrachu. Sloup zde stál až do 3. listopadu 1918, kdy byl v revolučních dnech vzniku nového československého státu nekulturně, až barbarsky stržen.
Dovolím si vyslovit myšlenku, že stržení sloupu s Pannou Marií předurčilo
na 100 let neblahý vývoj v naší zemi. Neukotvenost a nezralost první republiky, nacismus, komunismus, ztráta tradičních hodnot, odklon od Boha až po obecně přijímanou pravdu, že Česká republika je nejateističtější zemí světa. Podíváme-li se na společnost, zjistíme, že hrdost na příslušnost k národu je vydávána za nacionalismus, rodina a svazek muže a ženy je považována za přežitek. Tradiční, staletími prověřené hodnoty našich předků jsou relativizovány a nahrazovány moderním bezobsažným učením vycházejícím z představ postmodernistů 20 století.
Destrukci společenského řádu a lidské důstojnosti vidíme dnes a denně ve svém okolí, v práci, v mediích a v nově vzniklém virtuálním společenském životě, a to vše dohromady je nám vydáváno za něco, bez čeho se moderní člověk v 21. století nemůže obejít. Křesťansko-židovské kořeny Evropy, jako ten kámen nárožní co stavitelé zavrhli, jsou odmítány a místo nich jsou nám představovány nové líbivé ideje Evropy, kde vše, co je staré, je špatné a jen to nové má právo na svou existenci.
A pak se stane zázrak. V době kdy se po světě strhávají sochy, ničí obrazy a je jen otázkou času kdy budou opět páleny nevhodné knihy, vlastně už začínají být přinejmenším dehonestovány, v době kdy se člověk bojí vyjádřit svůj názor, který je odlišný od názoru davu, rozhodne Zastupitelstvo hlavního města Prahy o návratu Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí. Obnovení Mariánského sloupu dnes ještě asi nedokážeme úplně docenit, ale návrat Panny Marie na hlavní náměstí v zemi, věřím, předznamenává budoucí dobré časy v našem státě, dnes tak postiženém pandemií virového onemocnění a s ním spojenými důsledky, obavami ze ztráty zaměstnání a všudy přítomným úpadkem společnosti.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kdo se na návratu Mariánského sloupu podíleli. Společnosti pro obnovení Mariánského sloupu a všem jejím členům. Všem těm žijícím i již zemřelým, kteří se za svůj život byť jen jedenkrát za návrat sloupu pomodlili. Stejně tak i těm kdo v Boha nevěří, ale jejich srdce jim napovídala, že Staroměstské náměstí bez Mariánského sloupu není úplné. Všem zastupitelkám a zastupitelům hlavního města Prahy, kteří 23. ledna letošního roku hlasovali pro obnovení sloupu, vám všem přítomným na této dnešní slavnosti, že jste se i v této nelehké době nebáli a rozhodli se přijít na dnešní slavnost. A v neposlední řadě chci poděkovat za 23 let práce na tomto sloupu jeho autorovi, sochaři Petru Váňovi a jeho bratrovi Tomáši Váňovi, sochaři Hynku Shejbalovi a všem dalším, kdo se na vzniku tohoto nádherného díla podíleli.
A proto tím posledním, kdo by měl promluvit před požehnáním Mariánského sloupu Jeho eminencí, arcibiskupem pražským a primasem českým, kardinálem Dominikem Dukou, je právě autor tohoto sloupu, sochař Petr Váňa.
