Sloup k poctě Panně Marii a na paměť ochrany Prahy před švédskými vojsky vztyčil v centru pražského Starého města před 351 lety význačný barokní sochař Jan Jiří Bendl. Povel ke zničení sloupu, jako údajného symbolu porážky na Bílé Hoře, dal žižkovský bohém a anarchokomunista František Sauer. Vybídl dav, vracející se 3. 11. 1918 navečer z protihabsburské demonstrace (týden po porážce Rakouska), a dav sloup strhl.
Čekání na slovo magistrátu
Ačkoli pražský magistrát účast na vandalském činu popírá, např. náměstek primátora Otto Kechner se negativním vztahem k obnově sloupu netají. V rozporu s historickým původem památky tvrdí: „Ten sloup byl symbolem Rakouska-Uherska a doby, kdy v něm Čechové neměli rovnoprávnou úlohu." Pan Kechner je tedy příkladem těch, kteří nesouhlasí s obnovením historické památky jen z důvodu ideologické zaujatosti.
Práce se rozeběhly
Podle předsedy SOMS, akademického sochaře a restaurátora Jana Bradny, však tři čtvrtiny památkářů mají k obnově sloupu kladné stanovisko. „Obnova Mariánského sloupu je již téměř součástí mého života," říká sochař Bradna o sobě. Vůbec si nepřipouští, že by rekonstrukce sloupu byla neproveditelná. Jak uvádí ve své zprávě o rozpracovanosti rekonstrukce, u architektury považuje práci za téměř hotovou.
Petr Váňa: Vzdali jsme se honoráře
Pětičlennou partu kameníků, která se ujala realizačních prací na Mariánském sloupu, vede akademický sochař Petr Váňa. Zajímalo nás, proč se celá skupina ve složení bratří Petr a Tomáš Váňové, Petr Beneš, Hynek Schejbal a Petr Piekarz rozhodla rekonstruovat mariánský sloup zadarmo. Reportu odpověděl Petr Váňa: „Zpočátku jsem to chápal jako zakázku. Pak jsem si uvědomil, k čemu to vlastně slouží a co to pro nás jako kameníky znamená. A tak jsme se vzdali honoráře."