Vážený pane primátore, Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze Vám předkládá k posouzení a rozhodnutí žádost o povolení obnovit mariánský sloup, který stál na Staroměstském náměstí 268 let a 34 dnů a byl neuváženě a zbytečně stržen 3. listopadu 1918.
V čase tříměsíčního obléhání Prahy Švédy v r. 1648 Pražané prosili Pannu Marii o pomoc a ochranu u gotického deskového obrazu Panny Marie – Rynecké, Madony tzv. svatovítského typu. Ubráněním Prahy skončila třicetiletá válka a byl podepsán Vestfálský mír. Pražané hledali, kam by obraz umístili. Mariánský sloup byl postaven jako jakýsi ostatkář pro jeho umístění. Postaven byl na místě pranýře, na nějž bylo ke zneuctění přibito Staroboleslavské paladium za vpádu saského vojska r. 1631. Obraz byl umístěn v duté prostoře podstavce sloupu. Sloup stál na pozemku města a patřil městu, protože to jej postavilo ze své vůle a za své peníze. Město se i staralo o jeho údržbu. Pouze vedením duchovních akcí u sloupu byl pověřen farář z kostela Panny Marie před Týnem.
Mariánský sloup byl prvním monumentálním dílem nového nastupujícího slohu - baroka - u nás a byl třetí ve střední Evropě. Autorem byl mladý sochař Jan Jiří Bendl. Čechy a Praha tím dokázaly, že jsou schopny brzy zachytit nové evropské umělecké a duchovní směry. Už tehdy se také projevila v dobrém smyslu pravá česká povaha a schopnost. Protože nebylo dost peněz na drahý mramor, který by se musel dovézt z ciziny, byl sloup vysekán z pískovce těženého nedaleko Prahy. Ukázalo se, že tento náš typický kámen je vhodný pro novou sochařskou formu, a tím byl dán signál k velkému rozvoji českého barokního sochařství, které nemá v Evropě obdoby.
Sloup byl postaven na ideálním kompozičním místě a svou výškou téměř 16 m byl opravdovým pevným centrálním bodem náměstí. Jeho stín zakrýval v poledne ve dlažbě vyznačený pražský poledník a tím byl i atraktivním ukazatelem času. Vyznačený pražský poledník už ukazovatelem času není, protože sloup už nestojí a v poledne jej nezastiňuje. Po složitém měření, propočtech a dlouhé práci byl v r. 1915 na Staroměstském nám. postavem pomník M.J. Husa tak, aby jeho hmotová horizontála byla kompoziční protiváhou monumentální vertikály sloupu. Mariánský sloup a Husův pomník stály na náměstí společně tři roky. Stržením mariánského sloupu Husův pomník svou kompoziční protiváhu ke své škodě ztratil. M. Jan Hus byl ctitelem Panny Marie a k její oslavě napsal modlitbu, kterou přikládáme v úvodu naší žádosti.
Snahy o znovupostavení mariánského sloupu začaly z iniciativy občanů - laiků téměř vzápětí po jeho stržení a probíhaly až do začátku II. světové války. Jedním z důvodů neúspěchu našich předchůdců obnovit v meziválečném období mariánský sloup byla tehdejší ještě nevyspělost restaurátorského oboru po praktické i teoretické stránce, ale i politický a ideový odpor. Po II. světové válce snaha obnovit sloup pokračovala. Ukončil ji rok 1948. Naše Společnost byla založena r. 1990 a navazuje na práci našich předchůdců. Praktickou a teoretickou stránku restaurátorské práce ovládáme, protože je profesí některých z nás, a ke spolupráci si vybíráme jen nejlepší kolegy, kteří u nás jsou.
Povědomost Evropy, proč byl pražský mariánský sloup postaven, byla dokázána při pořádání oslav a výstavy v Münsteru r. 1998. Ta připomínala konec třicetileté války a Vestfálský mír. Pořadatelé poslali do Prahy dotaz, zda by si pro výstavu mohli zapůjčit některé části z největšího a nejkrásnějšího památníku konce třicetileté války v Evropě. Museli bohužel dostat jen odpověď, že my jsme si jej sami zničili a můžeme nabídnout pouze potlučené sochy z lapidária. Ty na výstavu zapůjčeny nebyly.
Také město Brno se v r. 1645 ubránilo obléhání. Na rozdíl od Prahy den vítězství slaví celé město jako "den Brna" a na své hrdinství je náležitě hrdé. V Praze ani nikdo neví, jak statečně a dlouho se město bránilo proti krutému nepříteli.
Svoji žádost o povolení obnovy mariánského sloupu podáváme ze tří důvodů. Byla pohaněna Matka Boží Panna Maria a to chceme napravit. Druhým důvodem je obnovení krásného uměleckého díla, které bylo ozdobou Prahy. Třetím důvodem je vstup naší země do sjednocené Evropy. Mariánský sloup byl postaven v době, kdy v Evropě skončila nejdelší válka. Na jeho vrchol byla postavena socha ne Panny Marie Vítězné, ale Immaculata, dívka počatá bez poskvrny hříchu, tedy symbol míru, lásky, odpuštění a smíření. Ani v současné době není potřebnějších duchovních hodnot než jsou tyto. Proto naše snaha obnovit sloup v centru našeho hlavního města, nazývaného "srdcem Evropy", není vyvoláváním rozbrojů, ale snahou zhmotnit tyto hodnoty, abychom si je stále připomínali a řídili se jimi. Není náhodou, ale uvědomělým záměrem, že znakem sjednocené Evropy se stal kruh dvanácti zlatých hvězd v modrém poli. Gloriola hvězd je symbolem Panny Marie a je i okolo hlavy sochy Panny Marie ze Staroměstského náměstí. Jestliže jsme sochu na Staroměstském náměstí neosadili na přelomu dvou tisíciletí, měli bychom tam ji i sloup umístit jako symbol našeho připojení do sjednocené Evropy nyní. Panna Maria je patronkou Evropy. V květnu roku 2004 se konala evropská pouť do známého mariánského poutního místa Mariazell v Rakousku. Zúčastnili se jí někteří prezidenti evropských států.
Naše Společnost pracuje patnáctý rok a přes všechny obtíže, které musíme překonávat, máme již velkou část architektury sloupu realizovanou v kameni a v realizaci pokračujeme. Skutečným důkazem našich schopností je veřejně vystavená úplně dokončená socha Panny Marie, umístěná nyní u kostela Panny Marie před Týnem v Celetné ulici. Dále je hotov hlavní dřík sloupu vysoký téměř 6 m. V kameni je vysekáno také celé schodiště a balustráda. Máme hotové přesné plány celé architektury a technické výkresy pro realizaci, jakož i bohatou fotografickou dokumentaci dalších soch i architektury. V předkaplí na Staroměstské radnici je vystaven model mariánského sloupu 1 : 10, který nechal zhotovit člen naší společnosti. Na modelu je velmi dobře patrné, jak krásné umělecké dílo chceme obnovit a městu Praze darovat. Veškerou práci děláme zdarma, náklady na realizaci jsou hrazeny dary z domova a od našich krajanů z ciziny, kteří obnovu sloupu vždy považovali za symbol svého návratu do vlasti. Všichni, kteří provádíme přípravnou práci a realizaci, jsme odborníky a vkládáme do ní své schopnosti, abychom odvedli co nejlepší práci. Řada významných odborníků z oboru památkové péče s naší prací souhlasí a podporuje ji. Výsledek dokončení kopie a částečné rekonstrukce sochy Panny Marie, která je centrem a dominantou sloupu, byl ohodnocen velmi dobře. Mnoho let jsme z různých míst slyšeli, že tuto sochu ani celý sloup nelze obnovit. Námitky a tvrzení, že mariánský sloup obnovit nejde, většinou vznášejí lidé, kteří přímo v oboru nepracují a mají o něm jen velmi nejasné představy. Svou prací dokazujeme, že obnova je možná.
Po roce 1989 byly v řadě našich měst obnoveny mariánské sloupy, odstraněné ze zvůle komunistického režimu. Jen ten hlavní mariánský sloup, zbytečně zničený v prvých dnech po vzniku našeho státu, čeká na povolení k obnově již 86 let. Nové současné snahy obnovit válkou nebo z jiných důvodů zničené památky a umělecká díla v evropských zemích naši snahu jen podporují a potvrzují. U nás je např. dokončený návrh dostavby Staroměstské radnice v původní historické podobě.
Dne 3. listopadu 2003 požehnal kardinál Miloslav Vlk u kostela Panny Marie před Týnem dohotovenou kopii sochy Panny Marie. Souhlasem, že sochu požehná a veřejně v této věci vystoupí, vyjádřil svůj postoj k celé záležitosti, i když, jak řekl, bude cesta vzájemného porozumění ještě dlouhá.
Na závěr naší žádosti o možnost dát městu Praze jako dar obnovené dílo, které by bylo okrasou jejího centra, citujeme část projevu bývalého primátora města Brna RNDr. Petra Duchoně z r. 1999: "Město Brno se snaží vybudovat si postavení všeobecně známého a uznávaného středoevropského centra. Je proto přirozené, že se hlásí ke své bohaté historii, zejména k jejím významným momentům. K těm bezesporu patří události roku 1645, kdy se Brno ubránilo švédskému obležení."
Obnovou mariánského sloupu nechceme vyvolávat spory. Ty by měly být už konečně překonány. Řada lidí je pro obnovu, jiní jsou proti. Tak to obyčejně bývá. Chceme, aby byla řečena pravda o důvodu postavení a aby bylo obnoveno zbytečně zničené umělecké dílo. V naší zemi jsou dva směry křesťanské víry - katolický a protestantský - a oba mají právo být v centru naší země veřejně prezentovány, protože na křesťanských principech a kultuře byla naše země vybudována. Jestliže na Staroměstském náměstí stojí pomník M.J. Husa, nevidíme důvod, proč v jeho blízkosti nemůže opět stát mariánský sloup tak, jak stál po staletí. Máme stejná práva jako ostatní občané a věřící této země. Také chceme veřejně prezentovat svou víru, která u nás trvá 1142 roků, a napravit neuvážený čin a křivdu, která se stala. Prosíme o zvážení a projednání naší žádosti. Jsme schopni předložit dokumentace realizovaných částí a zpracované návrhy na další práci.
Přílohou této žádosti je soupis holých historických fakt, která s historií tohoto mariánského sloupu i dalších souvisejí.
Prosíme o laskavé sdělení, jaké stanovisko po seznámení s naší žádostí zaujímáte k celé záležitosti Vy, pane primátore, jako hlavní představitel města Prahy.