Jdi na obsah Jdi na menu
 


Projev profesora Royta na Staroměstském náměstí

15. 5. 2018

Tento projev přečetl pan Řehoř, vlastník firmy Stavitelství Řehoř s. r. o., která na základě již podepsané smlouvy se Společností pro obnovu Mariánského sloupu, zajistí v součinnosti s Mariánskou kamenickou hutí vedenou Petrem Váňou, stavbu Mariánského sloupu.

 

Dámy a pánové, bratři a sestry,

dovolte mi zaslat Vám krátké poselství z dalekého Abu-siru, kde jsem služebně na archeologických vykopávkách. Sešli jste se zde, abyste podpořili myšlenku znovupostavení mariánského sloupu.

Je nepochybné, že stržením sloupu onoho nešťastného listopadového dne roku 1918 došlo k vandalskému činu, nepochopitelně tolerovanému vznikajícími orgány státní a městské správy nové republiky. Bylo poničeno vynikající sochařské dílo – mariánský sloup z ruky Jana Jiřího Bendla, jenž vedle sloupu vídeňského a mnichovského patřil k nejstarším v Evropě a troufám si říci, že byl z nich umělecky nejhodnotnější.

Už sám fakt, že byla zbořena významná památka, je absolutně nepřijatelný. Zdůrazňuji zde, že stejný postoj bych zastával i v případě ohrožení pomníku Mistra Jana Husa – tady jde prostě o princip. Žádný jednotlivec či skupina zaštiťující se ideologií národní či konfesijní nemá právo brát si za rukojmí své ideologie umělecká díla a ničit je!!!!, neboť jde o národní kulturní dědictví.

Před řečí pramenů neobstojí argument, že sloup byl postaven jako připomínka triumfu Habsburků nad vzbouřenými stavy a že je symbolem poroby našeho národa. Je smutné, že při onom ostudném jednání na magistrátu na podzim 2017 tento argument zazníval z úst lidí vyznávajících Krista stejně jako z úst zastupitelky za komunistickou stranu. Zmíněná zastupitelka si dokonce dovolila citovat TGM, muže, jehož myšlenky zastávala statečná žena Milada Horáková – příslušnice Českobratrské církve evangelické, jejíž justiční vraždu, za kterou je zodpovědná komunistická strana, tato soudružka schvalovala. Bylo ostudné, že s jejími argumenty se účelově ztotožnili věřící lidé odmítající znovupostavení sloupu. Prezidenta Masaryka si velice vážím, ale ve věcech historických je pro mě daleko větší autoritou profesor Josef Pekař či Josef Šusta.

Nápis na soklu sloupu jasně hovoří o tom, proč byl sloup postaven: stalo se tak, protože Staré Město pražské bylo uchráněno od plenění švédskými vojáky. Tvrdit, že Švédové přišli pomoci obnovit náboženskou svobodu v Čechách, jak zaznělo z některých příspěvků přinejmenším na nešťastném jednání na pražském magistrátu, je jasné účelové ohýbání faktů. Stačí si připomenout skutečnost, že švédští generálové dostali již před vpádem do Prahy seznam uměleckých děl, která mají odvézt z Pražského hradu. Dnes tato díla můžeme obdivovat ve švédských sbírkách. Víme také, jak byl biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský zklamán z postupu švédských emisarů při dojednávání míru v Münsteru. Obyvatelé Starého Města prostě chtěli uchránit alespoň zbytky majetku, který jim v závěru ničivé třicetileté války ještě zbýval, proto Švédům odporovali.

Zaznívá též argument, že zboření mariánského sloupu schvaloval v roce 1918 celý národ. A co těch 82 procent lidí hlásících se v roce 1921 ke katolickému vyznání, ti nebyli dcerami a syny tohoto národa? Dobové reakce věřících především z Moravy a Slovenska na zboření sloupu jsou důkazem, že mnoho lidí vandalský skutek odsuzovalo.

Ale hlavním argumentem, proč mariánský sloup znovu postavit, je hluboká mariánská úcta v srdcích mnoha věřících lidí různých konfesí, kteří se prostě chtějí k Panně Marii obracet ve svých denních prosbách a starostech. A proto prosím sestry a bratry jiných vyznání, kteří vyznávají Pannu Marii jako Bohorodičku, ať k tomuto poslednímu argumentu, proč znovu postavit mariánský sloup, přihlédnou.

prof. Jan Royt