Úvod > Téma týdne

Za olympijské ideály stojí za to bojovat

Někdo se Ježíše zeptal: "Pane, je málo těch, kdo budou spaseni?" Řekl jim na to: "Usilujte o to" (Lk 13,22-30)

Bývalý předseda Mezinárodního olympijského výboru Killanin jednou řekl: "Za olympijské ideály stojí za to bojovat!".

I za vlast stojí za to bojovat, za čest rodiny, za uplatnění svého práva, za děti, za svobodu... A stojí za to bojovat a usilovat i o život s Kristem?

Každý usiluje o to, co poznává jako dobré. A Ježíš toto ví velice dobře, proto nám předkládá dva důvody, proč usilovat o život podle evangelia.

Jeden důvod je negativní, druhý je pozitivní. Ten negativní: nezůstat "mimo", kde bude jen bolest a pláč. Pozitivní: vejít na hostinu, setkat se svými drahými. A hostina znamená... naplnění, bezstarostnost, hojnost, veselí a jásot, společenství, pohodu a jistotu.


Zpracováno podle rozboru nedělních biblických textů od Angela Scarana

-dle AS-



(Související) texty k tématu:

Boží království, Ježíš Král:
-
Království Boží - základní pohled
-
Nedrtí silou, ale přichází jako jemný vánek aneb Boží království
-
Kristus nám zjevil Boha, jako Otce plného milosrdenství.
-
Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království.
-
Další texty k tématu Boží království zde


Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život:
-
Smíme očekávat nová nebesa a novou zemi
- Máte strach ze smrti? Otázka, která rozesmála Matku Terezu
-
Rozdíl mezi vzkříšením a reinkarnací (Anselm Grün)
-
Život po porodu neexistuje, aneb rozhovor tří embryí v těle matky...
-
Další texty k tématu vzkříšení zde

Marto, Marto!

Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. (Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.)" (Lk 10,41-42)

Příběh o Martě a Marii určitě není omluvou naší lenosti :-),
Ani v něm Ježíš neshazuje Martu a její starostlivost,
jistě její pohostinnost dokázal velmi dobře ocenit.

Možná se na ni láskyplně podíval, něžně se pousmál
a začal ji povzbuzovat k věcem podstatnějším.
Upozornil ji však ještě na jednu "maličkost".

Jsou věci důležitější a na ty není dobré zapomínat.
Ježíš nám klade na srdce:
Hledejte nejprve Boží království...

-KP-

(Související) texty k tématu:

Organizace času a práce
-
Organizace práce, význam práce
-
Pracuj kousek po kousku (Anselm Grün)
-
Organizace času, práce a života (Anselm Grün)
-
Rekreace a odpočinek - tipy jak ne/odpočívat
-
Další texty k tématu práce, odpočinek zde

Modlitba, meditace:
-
Hovořit s Bohem, aneb i v našich citech může být pravda...
-
Jednoduchý způsob modlitby
- Modli se jak umíš, ne jak neumíš (D. Torkington)
-
Neumím se modlit S každým z nás se Bůh setkává originálním způsobem.
-
Další texty k tématu modlitba zde

Řekni mu to, neboj se...

Budeš poslouchat hlas Hospodina, svého Boha ...
Jeho slovo je ti velmi blízké, je ve tvém srdci,
takže ho můžeš zachovávat. (srov. Dt 30,10.14)


Každý někdy prožívá období,
kdy se zdá, že Bůh mlčí,
kdy jakoby se nic nedělo.
Ale aniž co tušíš, přece jsi v blízkosti Boha.

Když nechápeš, nerozumíš tomu,
co od tebe očekává, řekni mu to.
V pokorné modlitbě mu řekni všechno,
i to, co se snad ani nedá sdělit.

Když ti dochází trpělivost,
nezneklidňuj se, že se snad neumíš modlit.
Jak duchovní domýšlivost,
tak i přílišná náročnost umrtvuje duši.

On přebývá u každého,
ať poznaný nebo nepoznaný.
On v tichu tvého srdce říká:
Já jsem to, neboj se.

podle knížky Br. Rogera Láska nad všechnu lásku



(Související) texty k tématu:

Modlitba, meditace:
-
Hovořit s Bohem, aneb i v našich citech může být pravda...
-
Jednoduchý způsob modlitby
- Modli se jak umíš, ne jak neumíš (D. Torkington)
-
Neumím se modlit S každým z nás se Bůh setkává originálním způsobem.
-
Další texty k tématu modlitba zde

Křesťanská zbraň

"Samaritáni Ježíše nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma. Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil?" (Lk 9,53-54)

Evangelium tu zaznamenává určitý zlom v Ježíšově působení.
Ježíš najednou zakouší odmítání, nepřijetí a nepochopení.
A to nejen od farizeů, ale i od prostých lidí a nakonec i od samotných učedníků.

Samaritáni nepřijali Ježíše, protože měl namířeno do Jeruzaléma.
Samaritáni totiž odmítali uctívat Boha v Jeruzalémě
a mezi Samaritány a Židy převládala nesnášenlivost.

Zklamání z neúspěchu
je pro mnohé lidi důvodem rezignace.
Učedníci zase navrhují radikální řešení – pomstu.
Jak na to reaguje Ježíš?

Ježíš volí jinou variantu.
Podřizuje emoce svému záměru – přivést všechny k sobě,
a to i za cenu odmítnutí.

Zahubit je totiž mnohem snazší,
než nasadit zbraň, se kterou Ježíš přišel:
zbraň lásky.

Bůh volí tuto "obtížnější" cestu!
K našemu velkému
štěstí...

-MNg-



(Související) texty k tématu:

Odpuštění, smíření:
-
Proč a jak odpouštět? (Ignác Mucha a Pavel Semela)
-
Podmínkou odpuštění není pokoření (Aleš Opatrný)
-
Škola odpuštění (Anselm Grün)
-
Křivda, odpuštění a smíření (Józef Augustyn)
-
Další texty k tématu odpuštění zde

Láska v rodině (a výchově):
-
Děti nejsou záplaty
- Děti odrážejí naši ne/lásku - R. Campbell
-
Láska se musí přelévat Z rozhovoru s P. V. Kodetem
-
Když dítě nepřichází J. Fenclová
- Další texty k tématu
rodina zde, výchova zde

Křesťan ne/dospělé dítě?

Vy všichni jste Boží děti. (Gal 3,26)

Když se o někom řekne, že je dospělým dítětem, znamená to,
že je nedospělý, že nepřevzal odpovědnost za svůj život,
že je na někom stále závislý,
že odpovědnost za své štěstí i neštěstí přesouvá na ostatní.

Na druhou stranu ale jsme a máme být dětmi.
Dětmi Božími.
Máme být tedy "ne/dospělými dětmi"?
Jistě ne.

Jde spíše o to, vyvážit oba postoje:
Postoj důvěřivého a bezstarostného dítěte (Božího)
s postojem člověka odpovědného za své jednání.
V tomto smyslu pak dospělými i dětmi můžeme být.

Člověk se ale k životu musí postavit čelem.
Nemůže obviňovat druhé, za to co nezvládá,
nemůže čekat, že se vše vyřeší bez něj,
nebo že se vše vyřeší pouhou modlitbou.

Zrovna tak je ale třeba
nepropadnout mentalitě "co si neuděláš sám, nemáš",
nebo až takovému pocitu důležitosti,
jako by vše záviselo jen na nás.

Vždyť "když patříte Kristu,
jste jeho dědici" (srv. Gal 5,29).

-GMKL-



(Související) texty k tématu:

víra:
-
Základní pohled víry
- Víra - základní pohled (Aleš Opatrný)
-
Víra zraje krizemi (Dle J. Powella)
-
Credo (kredo) - Stručný a čtivý souhrn křesťanské víry (Aleš Opatrný)
-
Další texty k tématu víra zde

Hřích - slovo patřící do středověku?!

Král David prorokovi Nátanovi odpověděl:
"Zhřešil jsem proti Bohu!"

Prorok Nátan králi Davidovi řekl:
"I Hospodin ti odpouští hřích, nezemřeš!"
(srov. 2 Sam 12,13)


Slovo hřích dnes pro mnohé lidi nemá žádný obsah.
Domnívají se, že tento termín patří někam do středověku.
Přesto ale i dnes lidé podvádějí, dopouštějí se bezpráví,
pomlouvají, pohrdají druhými, jednají zle – tedy: "hřeší".

Král David nechal v boji zabít muže, s jehož ženou navázal vztah.
Prorok Nátan mu pak nastavuje nepříjemné "zrcadlo".
Král David následně vyznává, že se dopustil zla, že "zhřešil".
Jen tak mu mohlo být Bohem odpuštěno.

Slovo "hřích" se z biblického jazyka – hebrejštiny
dá do češtiny přeložit jako: "Sejití z cesty".
Když tedy člověk "hřeší", vydává se ve svém životě
na neznačenou cestu, která vede jinam, než k cíli.

A co je cílem života člověka?
Štěstí
a naplněný život.
Kdo z nás by se chtěl minout cílem?!

Nikomu z nás tedy neuškodí podívat se občas
do "zrcadla" svého jednání, pozvednout svůj zrak k Bohu,
kterému na nás záleží, vyznat mu své scestí
a srovnat směr svého dalšího smýšlení a jednání.

Vyplatí se to!
Vždyť cílem života člověka je štěstí a naplněný život.
Jen pošetilec by tak mohl jít stále po cestě,
aniž by sledoval, kam vlastně směřuje.

-gm-



(Související) texty k tématu:

Hřích:
-
Změna, anebo proměna?
V křesťanském životě nejde v prvé řadě o to, abychom byli silní...
-
Pokání, obrácení - změna směru, změna smýšlení
-
Nesmíření a strach nám bere pokoj
-Věřím v odpuštění hříchů...
Pokud nechápeme, co je to hřích, nejsme schopni obrácení
-
Další texty k tématu hřích zde
 

Sny o bezstarostném životě

"Pravím ti, vstaň!" (Lk 7, 14)

Známe to.
Nepříjemný zvuk budíku ohlašující nové ráno
a s tím spojená vidina dalšího nudného nebo naopak náročného dne.
Každopádně z vyhřáté postýlky se nechce,
a dokud nebudu mít ranní sprchu za sebou a voňavou kávu před sebou,
odmítám být fungujícím člověkem.


V našem životě z víry tomu někdy nebývá jinak.
Místo toho, abychom se denně nasazovali pro dobro
své vlastní i svého okolí, rezignovaně čekáme,
až se naše sny o bezstarostném životě konečně stanou skutečností.


Na pomoc nám však přicházejí, již ne studená sprcha a teplá káva,
ale Kristova slova, která mají takovou moc, že navracejí život mrtvým,
radost smutným, lásku opuštěným a sílu unaveným.

-KP-



(Související) texty k tématu:

Boží slovo, Bible, Písmo svaté:
-

Bible - Boží slovo
-
Několik základních myšlenek o Bibli (Prof. Jan Heller ThDr.)
-
Biblické texty pro různé životní situace
-
Biblické texty na každou neděli a den v týdnu
- Jeruzalémská bible - špičkové dílo moderní biblistiky
-
Další texty k tématu bible zde

Když tě bolí záda, miluj je

Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán. (Řím 5,5)

Čím více milujeme, tím více se podobáme Bohu

Bůh, který je láska, nás stvořil ke svému obrazu. Jestliže jsme stvořeni k jeho obrazu – a on do nás vložil paprsek své lásky – čím více milujeme, tím více se podobáme Bohu. Pokud se nepokládáme za hodné lásky, jestli necítíme, že nás miluje Bůh, a že nás milují lidé, když nemilujeme sebe, vzdalujeme se od Boha. Tehdy svůj život neprožíváme v plnosti, protože přijmout život v plnosti znamená přijímat a dávat lásku v hojnosti.


Když tě bolí záda, miluj je

Veškeré utrpení je způsobeno nedostatkem lásky. A každé uzdravení spočívá v tom, že dáváme lásku tam, kde není. Vzpomínám si na jednoho psychologa, který řekl: "Když tě bolí záda, miluj je. Když budeš milovat svá záda, uzdravíš se. Nehněvej se na svou nemoc nebo na své utrpení. Miluj nemocnou část svého těla a to ti pomůže se uzdravit." Jestliže to můžeme konstatovat o tělesném uzdravení, tím více to platí pro uzdravení citové. Svatý Jan od Kříže říká: "Dávej lásku tam, kde není, a najdeš lásku." Pokud budete lásku dávat a lásku přijímat, dosáhnete uzdravení. Jestli se chcete uzdravit, otevřete se lásce. Můžete to udělat z hlediska psychologického a z hlediska duchovního...

Elias Vella: Ježíš – lékař těla i duše, Karmelitánské nakladatelství 2006)



(Související) texty k tématu:

Láska k sobě, sebepřijetí:
-
Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé (Walter Trobisch)
-
Miluj sám sebe, aby ses mohl otevírat lásce druhých (Józef Augustyn)
-
Rozvíjet vědomí vlastní ceny (Anselm Grün)
-
Zahradníkem své duše Myšlení utváří naši povahu, okolí i osud
-
Další texty k tématu vztah k sobě, sebepřijetí zde

Duch svatý a karma

"A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým." (Sk 2,3-4)

Pozorovali jste někdy karmu? Tedy plynový průtokový ohřívač vody, nikoliv zákon příčiny a následků činů z hinduismu a budhismu. Funguje podobně, jako Duch svatý v nás.

V karmě hoří stále malinký pohotovostní plamínek. Když pustíme vodu, plamínek zapálí celý hořák a karma začne pracovat naplno a ohřívá. Podobně i v nás je trvale přítomen plamínek Ducha svatého. Je připraven se rozhořet naplno - rozehřát naše srdce ohněm Boží lásky, projevit v našem životě svou sílu, dát nám své dary, abychom mohli být užiteční pro ostatní.

Čeká ale, až "otočíme kohoutkem", až mu dáme najevo, že o jeho působení stojíme, že ho očekáváme. Karma není bojler. Duch svatý nedává dary do zásoby, on sám je darem a projeví se, když to je potřeba.

Nestačí Ducha svatého mít, že je důležité otevřít se jeho působení, pozvat ho, aby ovlivnil celý náš život. Kéž bychom k tomu našli odvahu – ono se to totiž na našem životě projeví: nezůstaneme vlažní.

-SP-



(Související) texty k tématu:

Duch svatý, letnice:
-
Kdo je Duch svatý, jak působí? (Angelo Scarano)
-
Příběh svatodušních svátků
-
Sedm darů Ducha svatého Texty sv. Františka Saleského
-
Nevíme, jak se modlit... z knihy "Modlitba s Rogerem"
-
Další texty k tématu Duch svatý, Letnice zde

Je dokonalá jednota utopií?

"Ať i oni jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a žes je miloval, jako jsi miloval mne... Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich." (Jan 17,23.26)

Vztek, smutek, bezmoc. Koho z nás něco z toho nezachvátí, když vidí zprávy o válečných konfliktech ve světě, slyší statistiky o rozvodech apod. Mezi jednotlivci i skupinami panuje místo lásky a porozumění nevraživost a rozdělení.

Zřejmě známe i z vlastní zkušenosti, jak málo někdy stačí k nedorozumění a rozhádání se i s těmi, které máme rádi, a kolik úsilí je potřeba, abychom i malý konflikt zase urovnali. Ježíšova slova o dokonalé jednotě pak zní jako čistá utopie.

Ježíšova slova ale nejsou ani předestření utopického plánu, ani výzva k něčemu neuskutečnitelnému. Ježíš nám vyprošuje od Otce, aby na nás ukazoval světu lásku, kterou si nás zamiloval, a aby nás sjednocoval. A nás Ježíš ujišťuje, že za cokoliv požádá Otce, On mu to dá.

Asi neuhasíme bezprostředně všechny válečné konflikty, ale nejsme vůči rozdělení, které panuje mezi lidmi, bezmocní. Můžeme pozvat Ježíše, aby byl v nás, můžeme se připojit k jeho touze a prosbě, aby se v našich životech Boží láska ukazovala jako silnější než to, co rozděluje.

A Otec nás bude přivádět k jednotě stále hlubší.

-SP-



(Související) texty k tématu:

Duch svatý, letnice:
-
Kdo je Duch svatý, jak působí? (Angelo Scarano)
-
Příběh svatodušních svátků
-
Sedm darů Ducha svatého Texty sv. Františka Saleského
-
Nevíme, jak se modlit... z knihy "Modlitba s Rogerem"
-
Další texty k tématu Duch svatý, Letnice zde

Lék na naši sklerózu

"Duch svatý vám připomene všechno, co jsem řekl já." (Jan 14,26)

Ach, ta skleróza!
Co jsem to chtěl ještě koupit?
Komu jsem měl zavolat?
Co jsem měl vyřídit?

Ta skleróza nás neustále trápí a pronásleduje.
A čím víc stárneme, tím víc tato "nemoc" ukazuje svoji moc.

Existuje však ještě horší skleróza:
zapomínání Ježíšových slov.

Kolikrát jsme slyšeli evangelium v kostele,
a během týdne... jako kdybychom neznali Ježíšova slova.
V práci reagujeme impulzivně,
všechno musíme zvládnout jen my sami (Bůh je přece "kdoví kde"),
kdo nám ublíží, ten to musí "schytat"...

Prostě - stále znovu zjišťujeme,
že když nejvíc potřebujeme určité slovo z evangelia
jako ukazatel cesty,
tak se nám nevybaví nic.

Naštěstí existuje lék na tuto sklerózu...

-AS-



(Související) texty k tématu:

Duch svatý, letnice:
-
Kdo je Duch svatý, jak působí? (Angelo Scarano)
-
Příběh svatodušních svátků
-
Sedm darů Ducha svatého Texty sv. Františka Saleského
-
Nevíme, jak se modlit... z knihy "Modlitba s Rogerem"
-
Další texty k tématu Duch svatý, Letnice zde

Boží slovo, Bible, Písmo svaté:
-
Bible - Boží slovo
-
Několik základních myšlenek o Bibli (Prof. Jan Heller ThDr.)
-
Biblické texty pro různé životní situace
-
Biblické texty na každou neděli a den v týdnu
- Jeruzalémská bible - špičkové dílo moderní biblistiky
-
Další texty k tématu bible zde

Bezbolestná zbožnost

"Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem." (Jan 13,35)

Chodíme pravidelně do kostela, do kterého se krásně ustrojíme, čteme Bibli, modlíme se, v pátky se postíme... To všechno, protože víme, že pro náš vztah s Bohem jsou tyto věci důležité – a to opravdu jsou.

Je tu však ještě jedna věc, také velmi důležitá: Ježíšovo přání, které je dokonce zásadní – abychom se v našem společenství měli vzájemně rádi bez ohledu na to, jaký kdo je.

Není to ale často tak, že ve své pohodlnosti tato Ježíšova slova raději snad ani nechceme slyšet a zůstáváme sami u své "bezbolestné zbožnosti"?

-KP-



(Související) texty k tématu:

Láska v partnerství, manželství:
-
Romantická zamilovanost je jen částí spektra lásky...
-
Věrnost i v temnotě krizí lásky
- Manželství není vždy procházkou s kytkou v ruce...
- Navzájem se přizpůsobit
- Další texty k tématu manželství, partnerství zde
Láska v rodině (a výchově):
-
Děti nejsou záplaty
- Děti odrážejí naši ne/lásku - R. Campbell
-
Láska se musí přelévat Z rozhovoru s P. V. Kodetem
-
Když dítě nepřichází J. Fenclová
- Další texty k tématu
rodina zde, výchova zde

Láska, vztahy, přátelství:
-
Doba ledová ve vztazích? (Kateřina Lachmanová)
-
Narodili jsme se také pro své přátele (Józef Augustyn)
-
Sdílnost přátelství posílí (Benedikt Groeschel)
-
Mezilidské vztahy a vlastní identita (Dr. Henry Cloud)
-
Další texty k tématu vztahy a přátelství zde
 
 

Už nikdy sám



"A Bůh jim setře každou slzu z očí." (Zj 7,17)

Život není procházka růžovou zahradou.
Bolesti a různá trápení vidíme všude kolem nás,
dokonce je nezřídka zakoušíme i sami na sobě.

Ve všech těchto chvílích je zde ale Někdo,
na koho se můžeme bezvýhradně spolehnout.
Někdo, kdo sám poznal nenávist a utrpení tohoto světa,
a to až do krajnosti zabití na kříži..

Právě teď říká mně, tobě, nám všem:
"Příteli, neboj se, já jsem přemohl smrt, bídu a bolest.
Ukážu ti cestu, která sice nemusí být vždy snadná,
ale nikdy po ní nepůjdeš sám.
A cíl? Ten je jasný!
Dům mého Otce – dům věčné radosti."

Krize víry



Šimon Petr učedníkům řekl: "Půjdu lovit ryby." Odpověděli mu: "I my půjdeme s tebou."
Tu noc ale nic nechytili.
Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on.
Ježíš se jich zeptal: "Dítky, nemáte něco k jídlu?"
Odpověděli mu: "Nemáme."
On jim řekl: "Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete."
Hodili ji tedy, a nemohli ji už ani utáhnout pro množství ryb.
Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: "Pán je to!"
Když vystoupili na zem, Ježíš je vyzval: "Pojďte snídat!"
(srov. Jan 21,1-19)


Biblisté dodnes spekulují, proč se apoštol Petr se svými společníky vrátili ke své původní činnosti – k rybolovu.

Byli po velikonočních událostech zcela dezorientovaní?
Nevěděli, čemu se věnovat, co konkrétně dělat?
Vsadili raději na svou malou a známou jistotu, než aby se vrhli do nejistoty, do které je Kristus posílal?
Ztratili víru?


Do této jejich nejistoty se jim ale zjevuje Ježíš.
Je s nimi, projevuje jim svou náklonnost.
Zprvu ho ani nepoznávají.
Toto setkání ale pro učedníky znamená nové povolání k následování a posilu.


I každý z nás je někdy v podobné situaci jako učedníci.
I ke každému z nás ale Kristus promlouvá mnoha způsoby, ve kterých ho zprvu ani nemusíme poznávat.
I každého z nás Kristus někam vysílá.
I pro každého z nás platí, že bez Krista je naše namáhání ale bez užitku.


Věrnost své - i "malé" - životní roli je to,
co světu
a nám samotným přináší
Kristovu spásu,
pokoj a naplnění.

-ima-

Nesmíření a strach

Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás." Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny." (Jan 20,21-23)

Co nás zneklidňuje a brání tomu, aby se v našem srdci rozhostil pokoj? Dvěma slovy se dá říct, že nesmíření a strach.

- Nesmíření s Bohem:
pokoj nám berou výčitky svědomí, vědomí, že špatné skutky z minulosti nemůžeme vzít zpátky, ani beze zbytku odčinit. Dokud jsme neprožili usmíření s Bohem, nezakusili jeho přijetí a odpuštění, jsme-li před Bohem na útěku, nebudeme lidmi pokoje.

- Nesmíření se sebou a svým životem:
dokud neuvěřím, že jsem i přes své nedostatky a slabosti jedinečným a nikým nenahraditelným obrazem Božím, který se může realizovat i v neideálních podmínkách, ve kterých právě žiji, budu člověkem otráveným a uzoufaným.

- Nesmíření s druhými:
nepustím-li ze srdce křivdu, vztek a nenávist vůči těm, kteří mi ublížili, nepokusím-li se usmířit s těmi, kterým jsem ublížil já, pokoj se v mém srdci nemůže rozhostit.

- Strach, pocit ohrožení, absence někoho, kdo by byl pro mě zárukou bezpečí.

Vzkříšený Ježíš přichází a říká: "Pokoj vám!" On zvítězil nad vším, co nás ohrožuje, je-li on s námi, kdo proti nám. Zároveň nabízí odpuštění a smíření každému, kdo mu uvěří, protože kvůli tomu přišel a za to umřel.

Ježíš nás posílá, abychom nejen nalezli pokoj pro sebe, ale abychom se jako on stali šiřiteli pokoje. Skrze odpuštění.

-PS- 



(Související) texty k tématu:

Odpuštění, smíření:
-
Proč a jak odpouštět? (Ignác Mucha a Pavel Semela)
-
Podmínkou odpuštění není pokoření (Aleš Opatrný)
-
Škola odpuštění (Anselm Grün)
-
Křivda, odpuštění a smíření (Józef Augustyn)
-
Další texty k tématu odpuštění zde

(Vnitřní) uzdravení:
-
Vnitřní uzdravení? A z čeho? (R. Cantalamessa)
-
Způsoby a prostředky vnitřního udzravení (R. Cantalamessa)
-
Projdi se mnou všechno, cos prožil (Daniel-Ange)
-
Chci se uzdravit - jedinečné rozhodnutí (Józef Augustyn)
-
Další texty k tématu uzdravení zde

Zklamaná víra

Za časného jitra, přišly ženy k Ježíšovu hrobu s vonnými mastmi. Nalezly však kámen od hrobu odvalený. Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíš nenašly. A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu. A řekli jim: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen." (Luk 24,1-6)

Ženy s Ježíšem pohřbily jistě i mnohé své naděje.
Uvěřili mu. A nyní ho přišli oplakávat jako mrtvého.
Opět se zdálo, že zlo, bezpráví a násilí mají navrch.
Bůh je ale překvapil: Ježíše vzkřísil.
A toto překvapení platí i pro nás!

V životě totiž nastávají situace,
které by nás musely přivést k zuřivosti,
vzpouře nebo uvrhnout do zoufalství,
kdybychom stále znovu nezačínali s onou nadějí,
která se naplno projevuje při slavení Velikonoční noci:
Ježíš žije, vstal z mrtvých, Bůh ho vzkřísil.

Potupná smrt na kříži nebyla posledním slovem!
Existuje nový začátek,
který přichází i skrze utrpení,
smrt a zoufalství,
a který skrze vzkříšení směřuje
k novému stvoření.

Smíme proto očekávat nová nebesa a novou zemi,
kde "Bůh setře každou slzu z očí,
kde nebude už smrti ani zármutku,
nářku ani bolesti,
protože starý svět pominul" (srv. Zj 21,4).

Tajemství Velikonoc
dává právo doufat
nepřehlednému množství těch,
kteří v životě přišli nějak
zkrátka.

Celebrita jiného formátu
"Vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno." (Flp 2,7-9)

Mnoho lidí touží proslavit se, stát se známými, udělat si jméno. Stát se celebritou je možné nejrůznějšími způsoby, většinou ale ne na dlouho.

Bible nám představuje celebritu jiného formátu - Ježíše Krista, kterému Bůh dal jméno nad každé jiné jméno.

Ježíšova cesta k oslavení je paradoxní - zřekl se sebe a své slávy, z lásky k nám se ponížil, dal za nás svůj život.

Velikonoční dny nám staví před oči vyvrcholení této Ježíšovy cesty.

A nemusíme ho jen pozorovat. Ježíš chce dát sebe, svou lásku a svůj život i nám dnes. Chce nás tak uschopnit, abychom ho mohli následovat na cestě k opravdové a trvalé slávě.


Kameny odsouzení

"Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem.." (Jan 8,7)

Škoda, že už dnes není zvykem kameny na hříšníky házet.
Tolik lidí, které znám, by si to jistě zasloužilo.
V politice, na pracovišti, ve škole, v sousedství...
Co kdybych ale i já dostal ránu? A ne jednu?

I dnes po sobě házíme kameny.
Kameny odsouzení, nadávek, urážlivého mlčení,
kameny, které zraňují naše srdce.
Ježíš přináší jiné řešení sporů.
Odpuštění!

Chci odpovědět ´ano´?

"Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou." (2 Kor 5,19)

Žádná magie, žádné krvavé oběti.
Nemusíme si usmiřovat rozhněvaného Boha.
Je to totiž On, kdo nás chce se sebou usmířit.
A už to učinil.
Skrze kříž svého Syna.
Na nás je jen rozhodnutí:
Chci odpovědět ano?
Ano nekonečné a ze smrti vysvobozující Lásce?

-KP-


(Související) texty k tématu:

Odpuštění, smíření:
-
Proč a jak odpouštět? (Ignác Mucha a Pavel Semela)
-
Podmínkou odpuštění není pokoření (Aleš Opatrný)
-
Škola odpuštění (Anselm Grün)
-
Křivda, odpuštění a smíření (Józef Augustyn)
-
Další texty k tématu odpuštění zde

Postní doba
-
Postní doba - základní a shrnující informace
-
Popeleční středa Význam, původ...
-
Pokání, obrácení - změna směru, změna smýšlení
-
Postní doba – nutné zlo? Pochmurný čas
-
Další texty k tématu postní doba, půst zde 
 



Nic jim není svaté...

Bůh řekl: "Nepřibližuj se sem! Zuj si opánky, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá." (Ex 3, 5)

Často nadáváme mládeži, politikům, podnikatelům, že jim nic není svaté. Co je svaté pro mne? Nikoli "pro ně", "pro nás", ... Ale pro mne?

Svatý ve své podstatě je jen Bůh. Toto přídavné jméno označuje čistotu, jedinečnost, průzračnost, krásu, exklusivnost existence, síly, ... jaká náleží jen Bohu (Iz 6,3). Přeneseně pak "svaté" je všechno, co nějak patří Bohu. Lze si představit místo, které je jen pro Boha. Není tam možné dělat nic jiného, než být s Bohem,...

Jak asi takové místo vypadá? Jak se na něm chovat? S úctou? S pokorou? Vždyť je v nějakém smyslu místem jen pro Boha! Ale především, kde je takové svaté místo? V Ex 3 šlo o vysokou nepřístupnou horu Sinaj v poušti ...

Není možné toto svaté Bohu patřící místo najít někde poblíž? Třeba ve svém nitru?

-MN-

 

 

Setkání, které nás může proměňovat

"Když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo." (Lk 9,29)

Podle tváře si děláme první úsudek o člověku.
Z výrazu obličeje, pohledu očí ...
můžeme skutečně vyčíst ledacos z toho, co se děje uvnitř druhého.

Na tvář si občas nasazujeme masku.
Snažíme se zakrýt svůj smutek, strach,
můžeme se tvářit sebejistě, upřímně, nebo naopak neproniknutelně...

Setkání s Bohem v modlitbě
nás může proměnit uvnitř tak silně,
že se to projeví i na naší tváři.

Podobně jako na Ježíšově tváři,
i na nás může být vidět,
že jsme se setkali s Bohem.

I naše tvář může zářit - pokojem, radostí, láskou.
Třeba pak skrze naší prozářenou tvář
pošle Bůh své světlo do temnot v životech druhých lidí.

-SP-

(Související) texty k tématu:

Modlitba, meditace:
-
Hovořit s Bohem, aneb i v našich citech může být pravda...
-
Jednoduchý způsob modlitby
- Modli se jak umíš, ne jak neumíš (D. Torkington)
-
Neumím se modlit S každým z nás se Bůh setkává originálním způsobem.
-
Další texty k tématu modlitba zde

Postní doba
-
Postní doba - základní a shrnující informace
-
Popeleční středa Význam, původ...
-
Pokání, obrácení - změna směru, změna smýšlení
-
Postní doba – nutné zlo? Pochmurný čas
-
Další texty k tématu postní doba, půst zde

 Automat na plnění přání?


"Kdo v něho věří, nebude zklamán." (Řím 10, 11)

Mohlo by se zdát, že klíčem k dosažení všeho, co chceme, je silná víra. Bůh by mohl připomínat jakýsi automat, kam když vhodíme dostatek víry, vypadne to, co jsme si navolili. Zklamání vyloučeno.

Písmo ale mluví o víře v něho, tedy v jeho moudrost, dobrotu a lásku k nám. Nejde o spoléhání na svou víru, sílu svého přesvědčení. Ale na Boha.

A co znamená, že nebudeme zklamáni? Určitě ne to, že se bude plnit jedno naše přání za druhým. To by Bůh udělal možná tehdy, když by nás chtěl vytrestat. Jsme zváni uvěřit mu, že mu na nás záleží a že nás chce vést k věcem mnohem lepším, než jsme si kdy představovali. Nebudeme zklamáni, protože Bůh garantuje ten nejlepší možný výsledek celého našeho života.

-SP-

 (Související) texty k tématu:

Postní doba
-

Postní doba - základní a shrnující informace
-
Popeleční středa Význam, původ...
-
Pokání, obrácení - změna směru, změna smýšlení
-
Postní doba – nutné zlo? Pochmurný čas
-
Další texty k tématu postní doba, půst zde

Nejsme to jen my, kdo jedná

Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu.(Jer 17,7)


"Spoléhat na Hospodina".
Jak to je obtížné tváří tvář starostem,
zklamáním, podrazům a nepříjemnostem,
které prožíváme.

Mnohdy ani člověka nenapadne,
že by to či ono měl a mohl řešit s Bohem.
Proč to ale nezkusit právě nyní.
Co právě řeším?

"Pane, pomoz mi to vyřešit,
daruj mi moudrost,
dopomoz k právu
a pomoz objevit řešení.

Tady je můj strach a obavy,
nervozita a nejistota.
Jsi můj Pán a já ti věřím.
Amen."

Nejsme to jen my,
kdo jedná.
A to je nádherné vědomí.

-MN-

-
Bůh Otec - Kristus nám zjevil Boha jako Otce plného milosrdenství.
-
Spása, spasení - Význam a obsah stěžejního výrazu pro život z víry
-
Víra - Víra je tak široký pojem, že se do něj vejde téměř cokoliv.
-
Smrt, posmrtný život Zemřít můžeme kdykoliv a kdekoliv
-
Základní pojmy křesťanské víry

Mít nadhled

Ježíš řekl Šimonovi: "Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovení!" Šimon mu odpověděl: "Mistře, celou noc jsem se lopotili, a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě." Když to udělali, zahrnuli veliké množství ryb, že se jim sítě téměř trhaly. Dali znamení společníkům v druhé lodi, aby jim přišli na pomoc, a ti přijeli. Naplnili obě lodě, až se potápěly. (Lk 5,1-11)

Vypadá to velmi jednoduše – dnes jako tenkrát, při rybolovu.
Stačí poslechnout Ježíše a úspěch se musí dostavit.
Nebo se tím alespoň na něho svalí odpovědnost.

A přesto se nám zdá mnohdy snadnější opřít se o vlastní zkušenost,
hledat jistoty, které si sami získáme a stanovíme.

Mnozí kritici tvrdí, že víra je snadná a pohodlná cesta,
na které se člověk vyvleče ze své odpovědnosti.
Ten ale, kdo se snaží poctivě ve víře jednat, ví, že to tak jednoduché není.

Dát na Ježíšovo slovo znamená vždy uznat,
že on je větší a má větší vhled do toho,
co je správné a dobré, než já sám.

Znamená to tedy vykázat sobě samotnému až druhé místo.
A tomu se člověk nejednou brání, aniž si to chce přiznat.
Pokud se jím necháme vést, můžeme se na jeho nad-hledu a v-hledu podílet.

Rozhodně to není k naší škodě!

-dlenl-

Bůh Otec - Kristus nám zjevil Boha jako Otce plného milosrdenství.
-
Spása, spasení - Význam a obsah stěžejního výrazu pro život z víry
-
Víra - Víra je tak široký pojem, že se do něj vejde téměř cokoliv.
-
Smrt, posmrtný život Zemřít můžeme kdykoliv a kdekoliv
-
Základní pojmy křesťanské víry

 

"Láska nikdy nepřestává. Dar prorokování pomine, dar jazyků už nebude, dar poznání zanikne. Neboť kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše prorokování... Nyní vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, ale potom uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám věci jenom nedokonale, potom poznám dokonale, podobně, jak Bůh poznává mne." (1Kor 13, 9-10.13)

Jsme zavalováni zprávami a informacemi, všechno se dá vygooglovat nebo najít na wikipedii. Snadno bychom mohli podlehnout dojmu, že víme o všem, co se ve světě děje, že je poměrně snadné rozumět všemu. Zkušenější uživatel internetu ví, že ne všechny dostupné informace mají stejnou hodnotu a že strašně rychle zastarávají. Kvalitní informace se platí zlatem.

Dokud jsme byli dětmi, byli jsme zvyklí objevovat stále nové věci, zkoumat, co je za naším horizontem. S přibývajícími léty často získáváme pocit, že už jsme toho poznali a prožili dost na to, abychom věděli, jak to v životě chodí. Přestáváme zkoumat a začínáme dávat rady. To je celkem v pořádku, starší mají sdílet své zkušenosti s mladšími. Jsou situace, kdy poradit můžeme a máme. Zkusme si ale vzpomenout, jak nám leze na nervy člověk, který všemu rozumí, všechno zná, má vždycky pravdu a trousí rady bez vyžádání. Jedním slovem člověk chytrej jak rádio, vlastně internet.

Ještě nebezpečnější je, když si začneme myslet, že máme přečtené druhé lidi nebo samotného Boha. Apoštol Pavel nám připomíná, že všechno naše poznání je jen částečné a nedokonalé. I naše porozumění druhým a představy o Bohu. Moudrý a zkušený člověk si toho je vědom.

Cestou k plnějšímu poznání je láskyplné přijetí druhého a otevření se jeho tajemství.

-SP-



(Související) texty k tématu:

Láska, vztahy, přátelství:
-
Doba ledová ve vztazích? (Kateřina Lachmanová)
-
Narodili jsme se také pro své přátele (Józef Augustyn)
-
Sdílnost přátelství posílí (Benedikt Groeschel)
-
Mezilidské vztahy a vlastní identita (Dr. Henry Cloud)
-
Další texty k tématu vztahy a přátelství zde

Povolání:
-
Nejsme povoláni zachránit celý svět (Henri J.M.Nouwen)
- Osobní povolání - soubor textů (Herbert Alphonso)
- Vlastní parketa, aneb cesta k úspěchu (Knud Eike Buchmann)
- Další texty k tématu povolání zde

Mnoho lidí se jen srovnává s druhými

Tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů. Tak je tomu také u Krista.

Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo.

A kdyby řeklo ucho: "Nejsem oko, a proto k tělu nepatřím,"

tím by ještě nepřestalo být částí těla.

Takto však Bůh umístil každý z údů v těle, jak sám chtěl.

Oko tedy nemůže říci ruce: "Nepotřebuji tě!",

nebo zase hlava nohám: "Nepotřebuji vás!"

Vy jste Kristovo tělo a každý z vás jeho úd.

(srov. 1 Kor 12,12-30)

Ruce se nemusí cítit méněcenně,
jenom proto, že nejsou okem.
Nohy se nemusí cítit méněcenně,
jenom proto, že nejsou hlavou.

Tělo potřebuje
oči i ruce, hlavu i nohy.
Tělo potřebuje,
aby vše bylo na svém místě.

Tělo je jednotou mnoha částí.
Každý má své jedinečné a nezastupitelné místo.
A nebylo by nic pošetilejšího,
kdyby se například kotník srovnával s uchem...

I mnoho lidí prožije celý svůj život tím,
že se srovnává s druhými lidmi,
nebo že se srovnává s představami o sobě,
podpořených reklamou, červenou knihovnou, sněním...

Každý z nás je ale v Božích očích dobrý a zamýšlený.
Každý z nás má v celku dějin své jedinečné místo.
Každý z nás je doplňován a doplňuje.
Ať už viditelně, či skrytě.

Úkolem každého z nás je hledat a nacházet své jedinečné místo.
Úkolem každého z nás je stát se sám sebou.
Úkolem každého z nás je nesrovnávat se.
Úkolem každého z nás je být...

Bůh každého z nás chce vést
k seberealizaci a naplnění.
Nebojme se proto
k němu obracet.

Pokud je Bůh láskou,
jak učí Bible,
pak nemáme
co ztratit!

-ima-

(Související) texty k tématu:

Povolání:
-
Nejsme povoláni zachránit celý svět (Henri J.M.Nouwen)
- Osobní povolání - soubor textů (Herbert Alphonso)
- Vlastní parketa, aneb cesta k úspěchu (Knud Eike Buchmann)
- Další texty k tématu povolání zde

Láska k sobě, sebepřijetí:
-
Miluj sám sebe, abys mohl milovat druhé (Walter Trobisch)
-
Miluj sám sebe, aby ses mohl otevírat lásce druhých (Józef Augustyn)
-
Rozvíjet vědomí vlastní ceny (Anselm Grün)
-
Zahradníkem své duše Myšlení utváří naši povahu, okolí i osud
-
Další texty k tématu vztah k sobě, sebepřijetí zde

 

Prázdné ruce

 "Už nemají víno.", řekla Ježíšovi jeho matka. Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte nádoby vodou!"..."Naberte a doneste správci hostiny!" (Jan 2,3.7.8)

Někdy zjistíme, že jsme se špatně připravili.
Selhali jsme, nesplnili očekávání.
Cítíme se mimo, protože nemáme, co nabídnout.
A někdo nás potřebuje.

Ty nám, Bože, dáváš naději,
že i tu naši vodu – slabé, mdlé, nevýrazné životy,
dovedeš proměňovat v dobré víno.
Dnes i zítra se o nás zajímáš.

Žádná naše bída Ti není lhostejná.

-OV-